Evropa,české země(1815–1848)
Rok 1848
- příčiny
- snaha odstranit přežitky feudalismu (robota)
- nespokojenost s politickým uspořádáním po Vídeňském kongresu
- vzrůst národního cítění
- národní požadavky v Itálii a Německu
- sociální konflikty, sociální neklid (třeba zvyšování cen)
Rakousko - Uhersko
- císařem František I.
- Metternichovský absolutismus – tvrdý
- 1835 – František I. zemřel, nástup Ferdinanda I. (dobrotivý) (V.)
- Přistoupil na to, že se nechá korunovat českým králem
- u nás probíhá průmyslová revoluce:
- od 20 let 20. Stol. (V Anglii okolo r. 1780)
- období industrializace
- průmysl – vynález prvních strojů (zavádění strojů do výroby)
- do té doby jediný zdroj energie: vodní mlýny
- James Watt zkonstruoval parní stroj – 1775
- převrat v dopravě – železnice (byla koňská – 1830 u nás)
- 1828 – založení Vítkovických železáren = Rudolfova huť
- jezdilo se vlevo
- 1846 – z Vídně do Krakowa
- Požaduje se:
- svoboda ekonomická i občanská
- svoboda národa
- umírnění = liberálové – stačí jim ústava a konstituční Monarchie
- radikálové = chtějí republiku atd.
- Nedošlo k sjednocení zdola
- v Prusku zrušena robota
- v Rakousku byly cíle nestejné, národností
- Madaři chtěli Chorvatsko, Uhry a Slovensko
- Rakušané chtěli sjednocené Německo a Čechy a Moravu
- V Praze – 11.března – Demonstrace ve Svatováclavských lázních
- zvolen svatováclavský výbor – petice císaři --> časem národní výbor
- jazykové požadavky, státoprávně uznána jednota zemí koruny české, školské – vyuč. Jaz. Čeština
- Ferdinand je odmítl (25.3)
- 8.4 – kabinetní list, ve kterém slibuje požadavky čechů v budoucnu splnit
- Ferdinand má ale i jiné problémy, protože 13.3 ve Vídni propukla revoluce, Metternich s cisařem zdrhli do Innsburku
- Vídenští chtěli ústavu
- 15.3 v Pešti (Budapešt) vypuká revoluce, vyhlašují obnovení Uherského království
- revoluce i v Německu, v Franfurtu se sejde předparlament (pozván i František Palácký)
- v dubnu 1848 napsal "dopis do Frankfurtu" Palácký dopis: odmítá účast
- "Jsem čech rodu slovanského a vším co mám oddal jsem se tomuto národu.."
- Austroslavismus – rakouské slovanství – zachování
- Slované revoluci zabránili
- Pillersdorf – kancléř po Metternichtovi
- na začátku léta se konají volby do Frankfurtského parlamentu (rakouský)
- Slovanský sjezd – do Prahy se sjeli slované
- Alfred Windischgrantz
- plánoval potlačení revoluce
- rozmístil po Praze vojenské hlídky
- Karel Sabina
- 25.4 – ústava
- Svatodušní bouře (12 – 17.6. 1848)
- generál Windischgratz Prahu zpacifikoval
- 17.6 se vzdali
- v Itálii Radecký (červen/srpen) porazil Italy
- 7.9 zákon (navrhl Hans Kudlich z Opavska, němec) – zrušení poddanství a roboty
- Jelačič – chorvat – má zkrotit Uherský lid
- říjen – další proud revoluce, císařský dvůr uteče do Olomouce
- zasedání římského sněmu se přesune do Kroměříže
- Císař pán jmenuje novou vládu: Felix Schwarzenberg – nový předseda vlády
- Nový císař - František Josef I.
- Bach
- 7.3 1849 – sněm rozpuštěn a rozehnán
- 4.3 – ústava – oktrojovaná
- bude Silvestrovskými patenty 31.12.1851 zrušena a s ním i říšský sněm
- Jaro – druhý pokus Italů o převrat a povstání, a na jaře 1849 je Radecký utlačí
- květen 49 – Májové spiknutí (mladých rebelů) proti císař (nepravda) Karel Sabina, J.V Fryč
- srpen 1849 – rusky car pošle na pomoc vojska a Maďaři jsou rozsekáni u Világoše
- Alexandr Bach – Bachovský absolutismus
- bylo to i prospěšné, vesnice získali samosprávu, rozdělení na kraje a okresy (hejtmanství)
- 1859 válka Itálie a Francie proti Rakousku – Rakousko poraženo u Solferina
- 1860 – říjnový diplom
- slibuje že se navždy vzdává absolutismu
- únor 1861 – únorová ústava (Schmerlingova)
- kostituční monarchie (užší, širší říšská rada – dolní komora, horní komora – panská komora)
- Volební kurie – hlasy závislé na majetku
- idea státu rakouského – dualismus (?)
Španělsko – Latinská Amerika
- Vládnou Bourboni ve Španělsku, v Latinské Americe propuklo povstání (1818,1819,1820)
- Začali vznikat nové státy
- Hlavní představitel: Simon Bolívar (Bolivie)
- Španělsko je nedokázalo porazit
- Revoluce v roce 1820, protože se Španělé nechtějí připojit k válce
- pomoc Francie – společný zájem revoluce poráží Svatá aliance
Belgie
- pocit že jsou utiskování Holanďany
- 1830 – samostatnost Belgie
Balkán
- ovládán Turky
- 1829 – Drinopolský mír (i Srbové a Bulhaři) – osvobození, samostatnost Řecka
Polsko
- Velká povstání v „kongresovce“
- listopad 1830 – povstání, tvrdě potlačeno Ruskem
- velcí romantici – věří ve vlastní republiku
Itálie
- 1848 - začátek revoluce povstáním na Sicílii proti vládě Bourbonů
- povstání v Benátsku a v Lombardii proti rakouské nadvládě (spoléhali na Piemont)
- 23. 3 1848 - v Benátkách vyhlášena republika
Francie
- 1814 (1815)-1848 království (restaurace)
- 1814(1815)-1830 Bourboni
- 1830-1848 - dynastie Orléans (Ludvík Filip)
- 1848 - 1852 - 2. republika - prezident Ludvík Napoleon Bonaparte
- 1852 - 1870 - 2. císařství - císař Napoleon III.
- 1830 – 1. Úspěšné povstání v Evropě
- Svrhnutí Karla X. - absolutismus
- tvrdý, zavedl cenzuru, vracel majetek šlechtě
- František I. mu nabídl azyl v Praze, přijal
- v Paříži došlo k červencové revoluci
- Nový panovník: Ludvík Filip Orleánský vévoda
- konstituční monarchie = červencová monarchie
- Francie vystoupila ze Svaté Aliance = zánik svaté aliance
- Červencová monarchie:
- Liberální režim, protože radikálové nebyli spokojeni
- Únor 1848 – počátek revoluce
- svrhnuta červencová monarchie - 2. Francouzská republika
- hodně levicové, řeší problémy (dělníky) - vytvoření národních dílen
- státem placené, slouží pro nezaměstnané
- Mnoho nespokojených lidí
- vesničané platili daně a nechtěli podporovat dílny
- v červnu zrušení dílen
- Červen 1848 – nepokoje v Paříží - potlačeny, generál Cavignac je potlačil regresemi
- Prosinec 1848 – volba prezidenta, zvolen Ludvík Bonaparte (synovec Napoleona)
- 21.2.1851 – svrhnul republiku a prohlásil se diktátorem
- 1852 – prohlásil se císařem
- Ludvík Napoleon - Předělal Paříž, velké stavby
Německo
- Revoluce v březnu 1848 ve Vídní, Praze i v Prusku
- Cíl: sjednotit Německo – sešli se ve Frankfurtu
- Lidé chtěji ústavu
- Léto 1848
- Volby do parlamentu – poslanci měli sestavit ústavu
- Velkoněmecké sjednocení – všichni kdo mluví německy
Předpoklady revoluce v 1848
- cíle:
- vzájemná národnostní
- proti absolutismu
Itálie
- v 20 – 30 letech se pořád snaží o revoluci, demonstrují
- velmi otevřená, území Habsburků, Bourbonů, papež
- Neapol - Vedlejší větev Bourbonů
- Březen 1848 – revoluce v Lombardii a v Benátsku
- Do června byla úspěšná, i Savojská dynastie pomohla revoluci
- Ale Rakousko nasadilo generála Václava Radeckého z Radče
- 1848 – bitva u Custozzy, Rakousko vyhrálo
- Jaro 1849 – bitva u Navary, Rakousko vyhrálo a proto se Itálie přestala pokoušet o revoluci
- Piemont - Sardinské království (Savojská dynastie)
- Vládnou zde Savojci
- Hlavní město - Turín
- Necizí vládci
- Italové chtějí vyhnat cizí panovníky a spojit se v jednu zem
- Vznikali tajné spolky partyzánu (v 20. Letech)
- Karbonáři (ukrývají se v lesích) – malý úspěch, často jsou poraženi
- V 1830 další vlna povstání - velitel: Guizepe Mazzini
- Hnutí mladá Itálie
- Jsou ale potlačeni
- Utekl do Švýcarska
- Garibaldi – revolucionář
- Camilo Cavour – chce se zbavit Habsburků – ministerský předseda
- 1858 – spojenectví s Napoleonem III. (Savojsko a Nicu, jestli se podaří se jich zbavit)
- 1859 – válka mezi Rakouskem a Itálie + Francie
- 1859 - Bitva u Solferina
- Rakousko bylo poraženo
- Itálie získala Lombardii
- povstání v malých zemičkách v Itálii (Garibaldi – muži v červených košilích)
- selské povstání na Sicílii (1860) – tažení revolucionářů na pomoc
- 1860 – Itálie sjednocena a o rok později království (Sardinské, Lombardie, Toskánsko)
- Viktor Emanuel korunován Italským králem, hl město – Turín
- Napoleon III.: "Jestli se Itálie dotkne papeže nebo Vatikánu, tak Francie vyhlásí válku"
- 1866 – Pruskorakouská válka
- 1870 - Pruskofrancouzská válka
- leden 1871 – Řím hlavním městem sjednocené itálie
Rusko
- 1825 – revoluce v Petěrsburgu
- Povstání děkabristů – vzdělaní, přesto jich bylo málo
- Puškin vyhnán carem na Kavkaz