Nástup Habsburků na český trůn

Habsburkové

  • Maxmilián I. (1483 - 1519)
    • rakouský vévoda, stal se císařem Svaté Římské říše
    • oženil se s dědičkou Burgunského vévodství a Flander (o Burgunské vévodství později přišel)
    • syn - Filip I. "Sličný"
      • vládce ve Flandrech (Nizozemí)
      • vzal si Johanu Šílenou - dcera Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského
      • měli 3 děti
        • Karel V.
          • 1516 - Španělským králem, zdědil i Nizozemí (došlo ke spojení)
          • 1519 - stal se císařem Svaté Říše římské
          • 1556 - vzdal se trůnu
          • syn - Filip II.
        • Ferdinand a Marie
          • dvojsvatba - Ludvík Jagellonský + Marie Habsburská (česká i uherská koruna)
          • Anna Jagellonská + Ferdinand Habsburský
  • Ferdinand Habsburský (1526 - 1564)
    • 1526 - Ferdinand se stal českým a uherským králem
    • žena - Anna Jagellonská
    • zvolen protože:
      1. sněmy si mysleli, že bude slabí panovník a že bude respektovat zemský sněm
      2. že bude silný panovník v zahraničí
    • Habsburkové měli jinou představu
      • jediné náboženství smí být katolické
    • 1541 - požár Prahy, zemské desky zničeny
    • 1546 - 1547 = Karel V. bojoval ve Šmalkadské válce
      • bojovali proti sobě katolíci a protestanti
      • Ferdinand mu jel pomoct - šlechta odmítla, nebot mají vstoupit do boje pouze na ochranu země
    • 1. stavovské povstání
      • Ferdinand je nepotrestal
      • podmanil si královská města a zavedl speciální daň
      • pronásledoval Jednotu bratrskou (na Moravě - Přerov)
    • 1556
      • Ferdinand císařem Svaté říše římské (Karel V. se vzdal trůnu)
      • povolal Jezuity do Prahy, aby šířili katolické vzdělání
      • založili Klementýnum
  • Maxmilián II. (1564 - 1576)
    • šlechta žádala o právo vyznávat libovolnou víru
      • 1575 - byla ústně přislíbená tolerance náboženství = Česká konfese
  • Rudolf II. (1576 - 1611)
    • psychicky nemocný, nevyrovnaná osobnost, genetické problémy
    • věnoval se spíše kultuře
      • rudolfínksá Praha - "zlatá Praha" - výstavné a pohostinné město
      • nejcennější předměty shromážděny na Hradě (rozkradeno Švédy za 3o.leté války)
      • osobnosti - Jan Kepler, Tycho de Brahe, Giordano Bruno, alchymisti
    • 1583 - Praha centrem kultury a sídelním městem krále
    • bratr Matyáš
      • snažil se vydobýt si pomoci moravských stavů trůn
      • 1608 - Libeňský mír
    • 1609 - Rudolfův majestát
    • 1611 - snaha změnit poměry s pomocí psovského biskupa + rezignace na českou korunu
    • 1612 - umírá, nástup Matyáše
  • Matyáš (1611 - 1619)
    • 1612 - přesouvá centrum zpátky do Vídně
    • neměl potomky
      • v potaz by přišla španělská větev nebo štýrská
      • 1617 - Španělé se tajně vzdali vlády v střední Evropě
      • kandidátem byl Ferdinand Štýrský - nekompromisní vůči nekatolíkům
  • Ferdinand II. Štýrský
    • sliboval platnost Rudolfova majestátu
    • červenec 1619 - schromáždění generálního sněmu a vyhlásil konfederaci
    • na sněmu byl Ferdinand II. prohlášen za sesazeného a místo toho zvolili Fridricha Falckého

Třicetiletá válka

  • Katolická liga x Kalvinistická unie
  • Příčiny
    • Habsburkové se chtěli prosadit v celé Evropě, ale v Nizozemí jim to nevyšlo
    • chtěli upevnit svou pozici ve střední Evropě
    • bojovali za absolutismus
  • Situace v říši
    • protestanté nejednotní
      1. kalvínistická šlechta - unie, v čele Fridrich Falcký
      2. lutheránská šlechta - v čele saský kurfiřt
      3. katolická šlechta - liga, centrem Bavorsko
  • Fridrich Falcký (1619 - 1620)
    • "zimní král"
    • žena - Alžběta (dcera Jakuba Stuarta)
    1. faze Česká (1618 - 1620)
      • 23.5. 1618 - defenestrace místodržících (pod vedením Thurna)
      • 25.5. 1618 - zvolena vládá 30 direktorů, jezuité vyhnáni
      • 1619 - zvolen Fridrich Falcký za krále
      • 8.11 1620 - Stavové poraženi na Bílé hoře, Falcký uprchl z Čech a vládu získal Ferdinand II. Štýrský
      • vojevůdci
        • Karel hrabě Bugway
        • Kristián I. Anhaltský
    2. fáze Falcká (1620 - 1624)
      • boje se přenesly do říše
      • císař opět vyhrál a nekatolíkům to zavařil, přislíbená podpora španělského krále Filipa II.
      • důsledky:
        1. ztráty majetku
        2. 1621 - 27 představitelů povstání popraveno (pochování bez hlav, hlavy byly vyvěšeny v koši)
          • Václav Budovec z Budova
          • Kryštof Harant z Polžica Bezdružic
          • Jan Jesenius - rektor Karlovy univerzity
          • Jáchym Ondřej Šlik
      • Albrecht z Valdštejna
        • ve službách císaře - generál generálů
        • postavěl mnoho věcím protože byl bohatý
          • i díky finančnímu konsorciu = půjčky a získání práva vybírat daně a vyrábět mince (skoro bez stříbra)
        • poskytl císaři možnost, že mu postaví i zaplatí armádu
        • 25. 2. 1634 - zavražden v Chebu
      • 1627 - obnoveno zřízení zemské
        • dědičnost české koruny Habsburkům
        • nová šlechta, němčina má stejné postavení jako čeština
        • jediné povinné náboženství - křesťanství
    3. fáze Dánská (1625 - 1629)
      • 1624 - do války vstoupila Anglie, Holandsko, Dánsko a Švédsko
      • 1625 - do války vstoupila Francie (jsou nasraní, že všude kolem jsou Habsburkové)
      • 1629 - prozatimní mír
    4. fáze Švédská (1630 - 1635)
      • už to skoro vypadalo, že Habsburkové budou poraženi
      • 1631 - saské vojsko obsadilo Prahu
      • 1632 - švédský král Gustav Adolf padl v bitvě u Lutzenu, kterou vyhrál
      • 1635 - Pražský mír
    5. fáze Švédskofrancouzská (1635 - 1648)
      • 1640 - Vestfálský mír
      • 1645 - bitva u Jankova, Švédové se dostali na Moravu
      • 1648 - Švédové obléhali Prahu, dobyli Hradčany
  • Důsledky
    • Francie si udržela hegemonii v Evropě
    • Habsburkové se neprosadili do čela Evropy (upevnili si postavení v českých zemích)
    • Švédsko novou velmocí (získali sever Německa a východ Pobaltí)
    • uznána samostatnost Švýcarska a Nízozemí
    • zpustošená řada oblastí a ztráty a životech
    • velký rozdíl mezi západní Evropou (hospodářská expanze) a střední Evropou (feudálismus a nevolnictví)

Kristýna Bajerová