Evropské revoluce 16. a 17. století
Anglie
Tudorovci
- Jindřich VII. Tudor (1485 - 1509)
- Jindřich VIII. Tudor (1509 - 1547)
- měl 6 žen
- provedl reformu církve
- 1. žena byla Kateřina Aragonská s dcerou Marií
- zamiloval se do Anny Boleynové a chtěl se nechat rozvést
- 1527 - 1533 = spory s papežem
- 1533 - Anglikánská církev
- panovník je hlavou církve
- autorita panovníka je tímto posílená
- umírněné luteránství, církev populární až u Alžběty
- dcera Marie byla označena za nelegální dítě stejně jako sňatek s její matkou
- po čase se rozvedl i s Annou Boleynovou a nechal dceru Albětu prohlásit za nelegální dítě
- 3. žena Jana Seymourová mu porodila syna Eduarda VI., sama při porodu zemřela
- 4. žena Anna Klevská - 1540 svatba
- 5. žena Kateřina Howardová - popravena
- 6. žena Kateřina Parrová - 1543 svatba - zasloužila se o to, aby uznal Marii a Alžbětu
- Eduard VI. Tudor(1547 - 1553)
- Marie Tudorovna (1553 - 1558)
- nutila Anglii ke katolictví
- říkalo se ji Bloody Mary
- Alžběta Tudorovna
- vrchol Anglie = zlatý věk
- poslední Tudorovec
- hospodářství:
- velký rozvoj podnikání
- manufaktury, soukenictví
- vyhánění sedláků, feudální vztah zanikal
- zámořské plavby - rozvoj obchodu vedlo k bohatnutí Anglie
- problémy s Filipem II. (záminkou byla Marie Stuartovna, kterou Alžběta držela)
- Marie Stuartovna byla později popravena
- Francis Drake
- admirál (začínal jako pirát)
- přepadal španělské lodě se zlatem
- 1588 - velká porážka španělského loďstva (do té doby bylo Španělsko špičkou)
- zakládala obchodní společnosti, které obchodovali s cizinci
Stuartovci (1603 - 1688)
- Jakub I.
- Karel I.
- Karel II.
- Jakub II.
- kalvínisté = puritáni
- presbitariáni (umírnění) = gendry
- independenti (nezávislí) = měšťané
- leveleři
- 1628 - Karel I. zasáhl proti puritánům
- příčiny
- ohrazování gendrů - tržní princip, manufaktury
- starší šlechta, král, anglikánská církev
- anglikání x puritání
- stará šlechta (feudálismus) x nová šlechta (kapitalismus)
- absolutismus x stavové
- průběh
- fáze (1640 - 1642)
- ve Skotsku probíhalo povstání proti Karlu I.
- 1640 - krátký parlament (Karel svolal) a dlouhý parlament (až do 1648)
- fáze = Občanská válka (1642 - 1648)
- Ruprecht Falcký - velitel
- Oliver Cromwell - vojevůdce parlamentu
- 1649 - král byl popraven, Anglie republikou (prohlásil kusý parlament)
- začaly vznikat nové zákony (1651 - zákon o mořeplavbě)
- 1653 - Cromwell nastolil vojenskou diktaturu (Cromwell = lord protektor)
- 1658 - syn Richard protektorem do roku 1659
- 1660 - parlament obnovil monarchii (Karel II.) = parlamentní monarchie
- 1685 - 1688 - Jakub II.
- naštval parlament a ten jej sesadil
- "slavná revoluce/nekrvavá revoluce"
- listina práv a svobod (1. ústava) - panovník na ni musí přísahat
- Vilém III. Oranžský - povolán na trůn Anglie, nizozemský držitel
Nizozemí
- nejbohatší Španělská provincie
- Filip II. nastoupil 1556 na trůn (až do roku 1598)
- snaha nastolit katolickou monarchii (koncentrace kalvínismu)
- nákladná politika způsobila bankrot - využívali proto Nizozemí
- velké dávky a daně - způsobilo to revoluci
- 1565 - svaz dohody - Vilém Oranžský, admirál Horn, Egmont
- Markéta Parmská - královská místodržitelka
- 1566 - 1567 = lidové povstání na venkově = Obrazoborectví
- Vévoda z Alby
- 1567 - vojensky ovládl celé Nizozemí
- období terroru - popravil Horna a Egmonta
- alcabala - velmi vysoká daň, zákaz obchodování s Anglií (úpadek obchodů, nezaměstanost)
- Gézové - partyzánské oddíly (mořští a lesní)
- napadali španělské lodě, podporováni Anglii
- Vilém Oranžský v čele
- 24. 8. 1572 - Bartolomějská noc = vyvraždění Hugenotů ve Francii
- 1572 - vylodění v Nizozemí
- 1578 - Arranská unie
- Jižní provincie uzavřela mír se Španělskem (dnes Belgie)
- zůstali pod nadvládou Habsburků, nekatolíci byli vyhnáni
- 1578 - 1579 - Utrechtská unie
- Severní provincie (dnes Nizozemí)
- příměří mezi Španělskem a Nizozemím
- 1648 - nezávislost
- 1584 - Vilém Oranžský zavražděn
- Důsledky:
- rozdělení Nizozemí
- Sever - Kalvínisté, Jih - Katolíci
- Sever - Holanďané, holandština, Jih - Valoni (francouzština), Vlámové (holandština)
- Hospodářství - feudální vztahy na jihu, burza a trhy na severu
Francie
Hugenoti
- Rod Valois
- Jindřich II. (1577 - 1559) + Kateřina Medicejská (katolička)
- syn František (1559 - 1560)
- zemřel na tuberkulozu
- manžel Marie Stuartovny
- syn Karel IX. (1560 - 1574)
- nezletilý, vládla za něj Kateřina
- hugenoti - vévoda Jindřich Navarský
- 24.8. 1572 - Bartolomějská noc
- původně svatba Navarského a Markéty Medicejské
- podpora katolického španělského krále Filipa II.
- tím začala občanská válka až do roku 1589
- Jinřich IV. Navarský (1589 - 1610)
- první Bourbon
- 1598 - Edikt nánský o náboženské svobodě
- Bourboni na francouzském trůnu
- absolutismus se opírá o šlechtu
- snaha o posílení moci
- snaha o povzvednutí hospodářství
- rádcem se stal Sully, budovalo kanály a silnice
- Ludvík XIII. (1610 - 1643)
- kardinál Richelieu - rádce a intrikant
- 1624 - vstup do 30.leté války proti Habsburkům
- Ludvík XIV. (1643 - 1715)
- král slunce, výrok "stát jsem já"
- kardinál Mazarin - rádce
- klasicismus (vychází z racionalismu) - přísné chování, mnoho pravidel
- Francie se stala špičkou módy
- rozvoj manufaktur - státní zakázky, vývoz luxusního zboží
- 1685 - zrušen edikt nánský
- 1701 - 1714 - válka o Španělské dědictví, španělští Habsburkové vymřeli
- Josef I. (1705 - 1711)
- Karel VI. měl ovládnout Španělsko, nakonec se stal 1711 králem Čech a Uher
- Leopold x Ludvík XIV.